Je to tři roky, co mi byla představena Letní žurnalistická škola Karla Havlíčka Borovského. Upřímně, když jsem šel na LŽŠ poprvé, neměl jsem tušení, jak moc mi změní život. Netušil jsem, že potkám skvělé přátele, kteří budou patřit do mého života tak neodmyslitelně jako třeba vozík. Zdá se to divné? Mne to divné nepřijde. Bez vozíku se neobejdu a neobejdu se ani bez přátel. Jsme spolu v kontaktu během celého roku a srpen je měsíc shledání.

Sejdeme se po 365 dnech, budeme sdílet a probírat situaci. Jak známo dnešní doba, nebo lépe řečeno aktuální kultura hledí na novináře jako na otravný hmyz. Politici považují novináře za nepřátele národa, protože jim bourají jejich domečky z karet. Zkrátka jim kazí hry! A to se přece nedělá.

Daná situace mi není fuk. Není a nemůže! Proč? Mám mezi novináři přátele a není mi to, co se děje jedno. LŽŠ pro mne znamená inspiraci, obohacení, setkání a posun vpřed. Znamená pro mne sdílení názorů s lidmi, kteří jsou na stejné vlně…

Letošní LŽŠ startuje 19. srpna a já se nemůžu dočkat! 😊

Sdílej